V druhohorních pískovcích české křídové pánve vznikly tektonickými pochody ve třetihorách trhliny, které byly následně vyplněny magmatem. Po utuhnutí se vytvořila žíla čedičové horniny, melilitického olivinického nefelinitu, která byla postupným zvětráváním vypreparována z okolních pískovců. Vznikla tak opravdová zeď, složená z vodorovně uložených čedičových sloupků o šíři 2 - 3 metry, výšce až 20 metrů a o celkové délce neuvěřitelných 28 kilometrů. Zeď se táhla od Mazovy horky na úpatí Ještědu až po Bělou pod Bezdězem.

Čedičová žíla bývala svojí výškou a délkou tak mocná, že pro její překonání bylo nezbytné ji na řadě míst prorazit, a to i tunely (někdejší Čertova brána). Později však byla velká část zdi rozebrána a rozdrcena na štěrk, celé sloupky byly užívány jako patníky. Na mnohých místech jsou dodnes patrné i hluboké příkopy v pískovci po těženém čediči. Přes letité snahy o ochranu tohoto unikátu byla těžba definitivně ukončena až po roce 1931. Dnes je chráněn poslední zbytek Čertovy zdi včetně těžebních jam v délce několika málo stovek metrů.

Poloha: 5 km západně od Českého Dubu

Přístup: z Českého Dubu směr Osečná na rozcestí mezi Smržovem a Kotlem, odtud pěšky po turistické značce