ENDEPL
Prachovské skályPrachovské skály

Přírodní rezervace Prachovské skály patří k nejznámějším oblastem České republiky a je jednou z nejstarších přírodních rezervací v České republice.

Pohled z KozákovaPohled z Kozákova

Kozákov je se svými 744 m n. m. nejvyšší horou Českého ráje. Na jeho vrcholu se nachází Riegrova turistická chata a kovová věž, jejíž ochoz ve výšce 24 metrů slouží jako rozhledna.

Státní zámek Mnichovo HradištěStátní zámek Mnichovo Hradiště

Původně renesanční zámek, postavený Václavem Budovcem z Budova, po Bílé hoře přešel do vlastnictví Albrechta z Valdštejna.  

Zřícenina hradu Vranov - PantheonZřícenina hradu Vranov - Pantheon

Na strmém skalním bradle, které se vypíná vysoko nad Jizerou, byl na počátku 15. století postaven jeden z posledních hradů této oblasti, Vranov - Pantheon. Tvoří jednu z dominant Maloskalska. 

Vyhledávání

Cesta k prameni Labe

Krkonoše

Horní Mísečky

QR kód kontaktů pro Váš mobilní telefon

Začátek trasy je na Horních Mísečkách a povede vás až k prameni Labe a zpět.
 
 

Délka trasy: 14 km

Převýšení: 346 m

Průběh trasy: Horní Mísečky - Pramen Labe - Horní Mísečky

Popis trasy: Začátek trasy je na Horních Mísečkách, známém sportovním středisku. Po svazích Medvědína a Krkonoše vystoupíme až do 1400 m n. m. k Vrbatově boudě. K výstupu si můžeme vybrat hned ze tří cest - žlutě či červeně značenou turistickou cestu nebo pohodlnou Masarykovu horskou silnici, jejíž dnešní podoba vznikla před 2. světovou válkou v souvislosti s budováním vojenských obranných zařízení na hřebenech Krkonoš.

Z cesty k Pančavskému vodopádu se odkrývá nádherné panoráma náhorní plošiny Pančavské a Labské louky s probleskujícími rašeliništními jezírky. Po chvíli chůze od Pančavského vodopádu neopomeňte odbočit na Ambrožovu vyhlídku, místo pojmenované po jednom z průkopníků ochrany krkonošské přírody. Otevře se před vámi nezapomenutelné panoráma Labských jam a Labského dolu. Na svazích Pančavské jámy pod námi se rozkládá Schustlerova zahrádka, místo s nejbohatší květenou české strany Krkonoš.

Cesta po hraně Labských jam je přístupná pouze v létě a na podzim. V zimní sezóně je nutné používat o něco výše probíhající zimní tyčovanou cestu v dostatečné vzdálenosti od mohutných sněhových převisů a strmých srázů Labských jam. Po obou cestách se dostaneme k Labské boudě, kde se červená značka stáčí k SZ a asi po 1 kilometru nás dovede k prameni Labe.

Lze použít i žlutě značenou Koňskou cestu ke státní hranici s Polskem a po prohlídce téměř 300 m hlubokých srázů Sněžných jam a nedalekého skalního výchozu Violíku se lze opět po žluté značce dostat rovněž k prameni Labe.

Symbolická úprava pramenu je doplněna mozaikami erbů větších měst, kterými Labe protéká na své téměř 1200 km dlouhé pouti k Severnímu moři.

Od pramene Labe vede žlutá značka jižním směrem kolem křižovatky cest na Harrachov a Horní Rokytnici. Ke zpáteční cestě na Horní Mísečky zde můžeme zvolit buď o něco kratší cestu k Vrbatově boudě a dále úbočím Krkonoše, nebo po zelené a žluté značce ke hraně Kotelních jam a po červené značce okolo nápadného skalního výchozu Harrachových kamenů a zpět po Masarykově horské silnici na Horní Mísečky.

Zdroj: www.hory-krkonose.cz

Pramen Labe, autor: Ondřej Littera
Pramen Labe, autor: Ondřej Littera
Pramen Labe, autor: Jaroslav Kocourek
Labská bouda, autor: jan špelda
Krkonoše - Labe pod pramenem, autor: Jan Patzelt
Meandry Labe v Labském Dole, autor: Krkonoše - svazek měst a obcí
Pančavský vodopád, autor: Odřej Littera
Pančavský vodopád, autor: jan špelda
Mohyla Hanče a Vrbaty, autor: archiv KHK
Vrbatova bouda, autor: jan špelda
 
 
Sdružení Český ráj © 1992-2023  |  Antonína Dvořáka 335, 511 01 TURNOV
tel.: +420 481 540 253  |  info@cesky-raj.info  |  Kontakty
 |  Intraweb
Liberecký kraj Královéhradecký kraj Středočeský kraj
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2023
load