Mosty patří mezi nejčastěji zastoupené stavby v seznamech technických památek, a zvláště ty dřevěné nelze v krajině přehlédnout Stavěly se obvykle na lokálních trasách, kde bylo potřeba překlenout jen krátký úsek a kde by se stavba nákladného kamenného mostu nevyplatila.

Dříve bývalo takových mostů více, ale dnes už v Podkrkonoší zbyl jen ten bysterský. Stojí na místě, kudy se lidé odjakživa dostávali přes řeku. V nejstarších dobách používali brod, v roce 1854 zde ale majitel místního mlýna vybudoval lávku. Tu však naneštěstí nedlouho poté zničila povodeň a na jejím místě pak byly vystavěny postupně ještě tři další mosty, než řeku v roce 1922 překlenul ten nynější. Vystavět ho tentokrát nechal mlynář Janoušek.

Most je 24 metrů dlouhý, 3 metry široký a 5 metrů vysoký. Konstrukčně je nesen kombinací trojúhelníkových a lichoběžníkových věšadel. Dva mohutné hlavní trámy jsou spřažené svorníkovými spoji s krajními podélníky a zavěšené na třech místech. Nosníky zajišťují šikmé vzpěry a příčná ztužidla. Celou nosnou konstrukci kryjí dřevěné stěny a sedlová střecha. Na stavbu byly použity smrkové trámy z Vítkovic, které byly do Bystré dopraveny pomocí koní.

V letech 2016–2017 proběhla za finanční spoluúčasti Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR rozsáhlá rekonstrukce mostu, jehož stav v té době již neumožňoval provoz. Během rekonstrukce byly smrkové trámy nahrazeny modřínovým dřevem a podlahu pokryl dub.

Z původně roubeného mlýna za mostem, který byl po požáru v roce 1936 přestavěn na zděný, se do dnešních dnů dochovala jen přístavba z přelomu 19. a 20. století, v níž byla umístěna mechanická tkalcovna a od roku 1974 okresní archiv. Francisovu turbínu mlýna dnes nahradila moderní jezová elektrárna.