ENDEPL
Státní zámek Mnichovo HradištěStátní zámek Mnichovo Hradiště

Původně renesanční zámek, postavený Václavem Budovcem z Budova, po Bílé hoře přešel do vlastnictví Albrechta z Valdštejna.  

Pohled z KozákovaPohled z Kozákova

Kozákov je se svými 744 m n. m. nejvyšší horou Českého ráje. Na jeho vrcholu se nachází Riegrova turistická chata a kovová věž, jejíž ochoz ve výšce 24 metrů slouží jako rozhledna.

Zřícenina hradu Vranov - PantheonZřícenina hradu Vranov - Pantheon

Na strmém skalním bradle, které se vypíná vysoko nad Jizerou, byl na počátku 15. století postaven jeden z posledních hradů této oblasti, Vranov - Pantheon. Tvoří jednu z dominant Maloskalska. 

Prachovské skályPrachovské skály

Přírodní rezervace Prachovské skály patří k nejznámějším oblastem České republiky a je jednou z nejstarších přírodních rezervací v České republice.

Vyhledávání

Historie a současnost

Zlatá stezka je pevnou součástí oblasti nazývané Český ráj od konce třicátých let minulého století. Nejednalo se při tom o nějakou novou a objevenou trasu, ale o propojení dosavadních stezek a jejich jednotné označení červenou turistickou značkou. Cílem bylo propojit nejzajímavější lokality Českého ráje přírodního charakteru, ale i zajímavosti stvořené člověkem v minulosti i době nedávné, spolu s ubytovnami a restauracemi, které byly ve vlastnictví či správě Klubu Českých turistů (KČT).

Zlatá stezka mohla navazovat na tradici dálkové turistiky, která se ještě v té době pěstovala a věnovalo se jí nemálo osobností naší historie, jež navštívily Český ráj i místa, která Zlatá stezka protíná. Zásluhu na jejím zpřístupnění, obdobně jako na značení tras, měl KČT.

Zlatá stezka neměla dlouhého trvání. Poprvé je zmiňována v publikaci na podporu turistiky a informovanosti turistů vydané župou Českého ráje v roce 1937, která patřila do struktury členských základen KČT. V této době vznikl i dvoudílný filmový dokument, jež měl dálkovou turistiku na Zlaté stezce podpořit. Doba však rozvoji tohoto produktu nepřála. Válečná léta, poválečná obnova a znárodnění památek i služeb vedly k tomu, že zbyl pouze tento pojem a myšlenka hradit z výnosů cestovního ruchu údržbu stezky vzala za své. Stezka však i nadále propojovala a dodnes spojuje perly zdejší krajiny, ať už přírodní či historické.

Cestování se začalo rozvíjet postupně od počátku 19. století. K nejbohatším, kteří si mohli cestování dovolit, se postupně přidávaly i střední vrstvy. Rod Valdštejnů výrazně přispěl k rozvoji turistiky na Turnovsku tím, že prodal Hruboskalské panství Aehrentálům. Díky nim byly například v roce 1841 otevřeny Lázně Sedmihorky, vybudována vyhlídková věž pod Pannou na Troskách, rozšířena Myší díra na Hrubé Skále a na Valdštejně bylo v té době již vybíráno vstupné. A co se týče Prachovských skal, tam byly v poslední dekádě 19. století vyznačeny první turistické trasy. Na straně druhé rozvoj cestování umožnil i budování silnic a hlavně železnic.

Masovější rozmach turistiky pak nastal s počátkem 20. století, kdy se postupně zvyšovala životní úroveň obyvatelstva a i méně majetné vrstvy mohly cestovat. Využívány byly především stávající cesty a teprve s postupem času docházelo ke zpřístupňování některých, do té doby nedostupných lokalit. Zásluhu na tom měl opět KČT, který byl často podporován místními okrašlovacími spolky. Ruku v ruce s tímto rozmachem a otevíráním nových stezek a tras došlo i k nárůstu ubytovacích a občerstvovacích kapacit.

Celý koncept Zlaté stezky, tak jak vznikala před 80 lety, je dnes paradoxně velmi moderní. Například v západní Evropě jsou dnes dálkové pěší trasy, kdy putujete atraktivním regionem od hotelu k hotelu, velmi oblíbené a vyhledávané. Některé země, jako např. Švýcarsko, dokonce na atraktivitě dálkových tras ve spojení s kvalitními službami postavili národní turistické kampaně a renesanci pěší turistiky.

Termín Zlatá stezka je znám tedy 80 let. I za tento relativně krátký časový úsek se dočkala její trasa několika změn, jež měl na svědomí především člověk a jeho činnost. Největších změn doznalo využívání silnic. Vzhledem k nárůstu automobilové dopravy v druhé polovině minulého století, a hlavně v posledních 30 letech, muselo zákonitě dojít k jejímu přetrasování v okolí silnic. Významným zásahem do rázu krajiny, který se týkal i trasy Zlaté stezky, byla a je těžba sklářských písků poblíž Hrdoňovic.

A jak je celá stezka dlouhá? Délka trasy se od doby jejího vzniku až dodnes pohybuje stále kolem 160 km, přičemž současný značený úsek je dlouhý přibližně 119 km.

Historická i současná trasa Zlaté stezky Českého ráje, která začíná v Mladé Boleslavi, mimo jiné dokládá, že Český ráj není jen Turnov a Jičín, ale i řada dalších zajímavých míst a měst. A je také důkazem toho, že naši předci, bez znalosti moderních marketingových pouček a analýz trhu, dokázali vymyslet na základě intuice a zdravého rozumu naprosto unikátní turistický produkt…

Projekt Zlatá stezka Českého ráje

Zlatá stezka patří k nejstarším a nejznámějším stezkám pro pěší turisty. Jde o jeden z nejstarších produktů cestovního ruchu, který přinesl Klub Českých turistů, ale v minulém období zcela zanikl. Sdružení Český ráj se snaží tento produkt znovu oživit jako synonymum pěší turistiky v Českém ráji.

Zpracovánístudie ke Zlaté stezce Českého ráje bylo součástí realizace projektu „Marketingové a koordinační aktivity v Českém ráji“ (reg. č. CZ.1.13/3.2.00/14.00947). Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Úkolem studie bylo přesné zmapování ubytovacích a stravovacích zařízení spolu se zajímavostmi a cíli, které se vyskytují na trase Zlaté stezky nebo v perimetru 5 km od Zlaté stezky. Dále pomocí terénního šetření zjistit stav povrchu stezky, určit náročnost a pro koho je daný úsek vhodný či nevhodný. Poznatky nabyté z terénního šetření posloužily i k návrhům tipů na výlety a k návrhům trasování Zlaté stezky Českého ráje.

Vytvořeno 12.9.2013 11:20:55 - aktualizováno 18.10.2013 12:53:11 | přečteno 14597x
 
Sdružení Český ráj © 1992-2021  |  Antonína Dvořáka 335, 511 01 TURNOV
tel.: +420 481 540 253  |  info@cesky-raj.info  |  Kontakty
 |  Intraweb
Liberecký kraj Královéhradecký kraj Středočeský kraj
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load